Šikmý kostel sv. Petra z Alkantary
Kostel zvaný „česká Pisa“. Přes svou pohnutou historii, kdy pod kostelem klesla půda o 37 metrů v poměrně krátké době a kdy se kostel vlivem poklesů silně naklonil a vychýlil o 6,8 stupňů na jih, zůstal stát a dnes představuje ojedinělou atraktivitu regionu. Svou šikmostí se tak blíží světoznámé věži v italské Pise a stává se vyhledávaným cílem turistů z celého světa. Mnoho návštěvníků zajímá jeho zvláštní osud, zajímají se o historii nejen kostela, ale i původního města. Mnozí si chtějí vyzkoušet zvláštní pocit, kdy stojíte na rovné zemi a stěny kolem vás doslova padají. Mnozí si nenechají ujít příležitost vyfotit se vedle této tzv. „české Pisy”. Kostelík byl zařazen do České knihy rekordů a kuriozit jako nejšikmější kostel v Česku.
Významný je však také z hlediska historického a duchovního a má stále své nezastupitelné místo pro celou řadu věřících, kteří se sem rádi vracejí. Kostel je reálným dokladem toho, že Karviná-Doly není v žádném případě Bohem zapomenutá krajina a má určitě svou budoucnost.
Kostel svatého Petra z Alkantary byl postaven roku 1736 v barokním slohu. Nechal jej postavit místní šlechtic František Wilhelm Larisch na místě dřevěného kostela svatého Martina, zmiňovaného již v roce 1447. Jelikož v Těšínském Slezsku bylo již svatému Martinovi zasvěceno několik kostelů, byl jako patron nového kostela vybrán svatý Petr z Alkantary. Teprve roku 1759 byl kostel konsekrován biskupem Filipem Gothardem Schaffhotschem z Vratislavi. Jedinečnost chrámu spočívá nejen v jeho historické hodnotě, ale zejména v okolnostech, které stavbu postihly a natrvalo poznamenaly. Po zahájení těžby černého uhlí bylo od roku 1854 pod kostelem vytěženo 27 slojí v celkové mocnosti 46,82 metrů. Ještě počátkem 90. let minulého století hrozilo kostelu zřícení a byl určen k demolici. V letech 1994-1995 proběhla generální oprava a zajištění objektu a kostel se tak znovu zaskvěl v plné kráse.
Kostel sv. Petra z Alkantary, často nazývaný prostě „šikmý kostel”, se nachází v okrajové části města Karviné. Původně byla však tato nynější městská část Karviná-Doly samostatným městem, které se nazývalo Karvinná, a to až do r. 1949, kdy došlo ke sloučení s ostatními obcemi a vzniklo město s jednotným názvem Karviná. Karvinná byla městem s výstavnými domy stejně jako hornickými koloniemi, reprezentativním zámkem Solcou včetně krásného zámeckého parku, byla zde radnice, úřady, pivovar, dva kostely (novější již neexistuje a zůstal jen nynější šikmý kostel), školy, řada kulturních i sportovních zařízení a spousta dalších objektů dotvářejících občanskou vybavenost většího města. Význam Karvinné souvisel především s těžbou uhlí, která ovlivnila vznik dalšího průmyslu a podnítila její celkový rozvoj. Postupně však to, co bylo původně faktorem dynamického rozvoje města, se později stalo jeho zkázou. Vlivem poddolování zanikla téměř celá Karvinná, kde se do dneška zachovalo jen pár objektů, mezi nimi právě šikmý kostel.
V období od listopadu do dubna (včetně) se v našem kostele nekonají víkendové komentované prohlídky.
V listopadu a dubnu jsou možné pouze komentované prohlídky od pondělí do pátku po předchozí domluvě s ŘKF Karviná (minimálně 1 pracovní den předem), a to pro skupiny od 5 osob. Tyto prohlídky jsou zdarma. Budeme však vděční za dobrovolný příspěvek do pokladničky v kostele.
Rezervace prohlídek (po-pá 8:00-16:00)
+420 596 314 455
+420 731 625 667
Mše sv. jsou každou neděli v 10:30 hod., střídavě česky a polsky.
– v únoru 2022: neděle 06.02. polsky
neděle 13.02. česky
neděle 20.02. polsky
neděle 27.02. česky
– v březnu 2022: neděle 06.03. polsky
neděle 13.03. česky
neděle 20.03. polsky
neděle 27.03. česky
– v dubnu 2022: neděle 03.04. polsky
neděle 10.04. česky
neděle 17.04. polsky
neděle 24.04. česky
– v květnu 2022: neděle 01.05. polsky
neděle 08.05. česky
neděle 15.05. polsky
neděle 22.05. česky
neděle 29.05. polsky
– v červnu 2022: neděle 05.06. česky
neděle 12.06. polsky
neděle 19.06. česky
neděle 26.06. polsky
Kniha Šikmý Kostel
Románová kronika ztraceného města, léta 1894–1921.
Podtitul knihy lapidárně shrnuje příběh o někdejší pastevecké vesnici, která vystavěla svůj rozkvět na těžbě uhlí, aby o století později zašla na úbytě – také kvůli těžbě uhlí.
Dnes už z výstavných budov a vznosné katedrály nezbylo nic. Jen šikmý kostel, který strmě a varovně ční do pusté krajiny. Kniha začíná obrovským důlním neštěstím roku 1894, které drsně zasáhlo do života obyvatel celého kraje. Patří mezi ně i hrdinové této knihy, jejichž pohnuté osudy můžeme po následující čtvrtstoletí sledovat. Barbora, Julka a Ludwik jsou představiteli tří naprosto odlišných dějových linií, které se však na mnoha místech proplétají a vytvářejí plastický obraz polozapomenutých časů, jejichž drsnost je pro dnešního čtenáře v mnoha ohledech téměř nepředstavitelná.
Každý z hrdinů čelí životním výzvám po svém: někdo se jim trpně poddává, jiný se snaží uchopit šance, které mu kvasící doba nabízí. Do všech osudů však opakovaně a nemilosrdně zasahují velké dějiny, které úsilí obyčejného člověka mohou snadno proměnit na prach. Anebo ne.
Příběh je vystavěn na skutečných událostech, z nichž mnohé doposud nebyly v české románově tvorbě zpracovány. Vyprávění ubíhá v dramatickém tempu a natolik autenticky, že se děj před očima čtenáře mnohdy mění na film zaznamenávající i to, co donedávna zůstávalo skryto ve třinácté komnatě české historie.
Kniha Šikmý Kostel 2
Románová kronika ztraceného města, léta 1894–1921.
Podtitul knihy lapidárně shrnuje příběh o někdejší pastevecké vesnici, která vystavěla svůj rozkvět na těžbě uhlí, aby o století později zašla na úbytě – také kvůli těžbě uhlí.
Dnes už z výstavných budov a vznosné katedrály nezbylo nic. Jen šikmý kostel, který strmě a varovně ční do pusté krajiny. Kniha začíná obrovským důlním neštěstím roku 1894, které drsně zasáhlo do života obyvatel celého kraje. Patří mezi ně i hrdinové této knihy, jejichž pohnuté osudy můžeme po následující čtvrtstoletí sledovat. Barbora, Julka a Ludwik jsou představiteli tří naprosto odlišných dějových linií, které se však na mnoha místech proplétají a vytvářejí plastický obraz polozapomenutých časů, jejichž drsnost je pro dnešního čtenáře v mnoha ohledech téměř nepředstavitelná.
Každý z hrdinů čelí životním výzvám po svém: někdo se jim trpně poddává, jiný se snaží uchopit šance, které mu kvasící doba nabízí. Do všech osudů však opakovaně a nemilosrdně zasahují velké dějiny, které úsilí obyčejného člověka mohou snadno proměnit na prach. Anebo ne.
Příběh je vystavěn na skutečných událostech, z nichž mnohé doposud nebyly v české románově tvorbě zpracovány. Vyprávění ubíhá v dramatickém tempu a natolik autenticky, že se děj před očima čtenáře mnohdy mění na film zaznamenávající i to, co donedávna zůstávalo skryto ve třinácté komnatě české historie.
U šikmého kostela? Jedině šikmý stánek.
