Příběh města Karviná.
Historii můžeme chápat jako nepopulární výčet letopočtů a dat více či méně významných událostí, kterými vývoj města prošel. Historii můžeme vnímat jako fenomén génia loci v místě, kde žijeme, které navštěvujeme a kterým procházíme. Na každém kroku se setkáváme s doteky minulosti ať už v podobě historických památek, přírodních zajímavostí a úkazů, tak i ve způsobu života místních obyvatel. Karviná, přesněji řečeno zdejší území, je opravdu zasloužilým pamětníkem.
Historie města je spjata s rokem 1268, ale lidské dějiny se zde začaly odvíjet již mnohem dříve, o čemž svědčí nálezy z mladší doby kamenné. Toto datum je v současnosti pokládáno a slaveno jako datum založení Karviné. Centrem dnešního města je Fryštát, který byl původně samostatným městem a prvním nositelem městského práva, nyní tvoří jednu z devíti městských částí Karviné.
Výhodná poloha na obchodní cestě z Uher do Pobaltí přinesla městu prudký rozvoj, který dále narůstal od poloviny 15. století, kdy městu bylo uděleno dědičné právo „do čtvrtého kolena“, právo mílové, várečné, právo vyššího soudnictví a řada dalších. Třicetiletá válka přinesla Fryštátu, ale i celému zdejšímu území útrapy, mimo jiné bylo město až do roku 1648 obsazeno Dány a Švédy.
Neštěstí vystupňovaly i četné požáry. Roku 1766 se město stalo ohniskem dosud největší selské vzpoury ve zdejším regionu, která vypukla ve Starém Městě. Nález ložisek černého uhlí v Karvinné v 2. polovině 18. století přinesl zásadní obrat v hospodářském rozvoji celého regionu. Dosud méně významná vedlejší obec Karviná tak má již na počátku 20. století zásadní ekonomický význam pro celou Rakousko-Uherskou monarchii. Tehdejší majitelé panství – hraběcí rod Larisch-Mönnichů – měli významné postavení u císařského dvora a zastávali jedny z nejdůležitějších úřadů. Proto se Karviná také stala předmětem mocenských a majetkových sporů po 1. světové válce a začátkem 2. světové války. Správní základ dnešního města byl položen roku 1948, kdy se sloučily obce Fryštát, Karvinná, Darkov, Ráj a Staré Město v jeden celek pojmenovaný Karviná. Od poloviny 19. století se, zpočátku velmi nenápadně, souběžně začalo rozvíjet lázeňství založené na léčivé jodobromové vodě, která byla objevena díky hledání nových ložisek uhlí. Postupně Lázně Darkov získaly věhlas i daleko za hranicemi republiky a dnes mají nezastupitelné místo v budoucím rozvoji Karviné.
Základní informace o městě
Poloha: severovýchod České republiky; Moravskoslezský kraj. Polovina hranice území města tvoří současně hranici s Polskem. Z historického pohledu se Karviná nachází na území Těšínského Slezska.
Zeměpisné souřadnice: 49° 51´ 30´´ severní šířky, 18° 32´ 15´´ východní délky
Rozloha: 57,48 km2
Počet obyvatel: 52 998 (k 1.1.2019)
Hustota obyvatelstva: 935 obyvatel/km2
Průměrná nadmořská výška: 230 m n. m.
Klimatické poměry: dlouhodobá průměrná teplota vzduchu je 9 °C, dlouhodobý průměrný roční úhrn srážek činí 778 mm. Maximum srážek bývá v červenci, teplotní maximum rovněž v červenci, průměrná letní teplota je 29 °C, zimní -15 °C.
Národnostní složení: převažuje česká, slovenská a polská národnost.
Sídelní struktura města: město zahrnuje devět městských částí s názvy Karviná-Fryštát, Karviná-Doly, Karviná-Lázně Darkov, Karviná-Ráj, Karviná-Staré Město, Karviná-Nové Město, Karviná-Mizerov, Karviná-Hranice, Karviná-Louky.
První písemná zpráva: z roku 1268, kdy se o tomto území zmiňuje listina opolského knížete Vladislava.
Karvinou protéká řeka Olše, přičemž město spadá do středního úseku jejího toku v celkové délce asi 99 km.
Statutární město Karviná: od r. 2002, na základě zákona č. 313/2002 Sb.
Městská vlajka
Vlajka města je obdélníkového tvaru, na níž je položen znak města. Poměr šířky a výšky vlajky je 2:3. Poměr výšky a šířky vlajky je totožný s poměrem výšky a šířky znaku. Figura ze štítu je zobrazena na listu vlajky směrem k žerdi.
Popis je následující: “Obdélníkový list vlajky má dva svislé pruhy, první levý modrý, druhý pravý bílý. V prvním svislém pruhu je půl žluté orlice s červenou zbroji, ve druhém svislém pruhu půl zeleného trojlistu s jedním zeleným poupětem.”
Městský znak
Symbolem suverénní moci města byl již v minulosti městský znak. Jeho základem se stala nejstarší městská pečeť Fryštátu z roku 1529. Barevné zobrazení městského znaku se dochovalo na městské truhlici z roku 1660 a znázorňovalo: “polcený štít, v jehož pravém modrém poli je půl zlaté orlice s červenou zbrojí a v levém stříbrném poli je půl zeleného lipového trojlistu“.
Kodifikovaná podoba dnešního znaku města Karviné byla přijata až roku 1988, kdy byl po projednání a doporučení heraldickou komisí pro otázky znaků Archívní správy MV ČR čj. AS/2-500/57 schválen dne 13. prosince 1988 na 15. plenárním zasedání Městského národního výboru v Karviné.
Popis znaku města Karviné zní: “polcený štít, v pravém modrém poli půl zlaté orlice s červenou zbrojí, v levém bílém (stříbrném) poli půl zeleného lipového trojlistu s jedním zeleným poupětem (symbolem rozvoje města)“.