Dolování černého uhlí v lokalitě Doubrava zahájil v roce 1822 baron Anton Mattencloit založením šachty Versuch. V roce 1845 prodal šachtu baronu Salomonu Mayeru Rothschildovi, který v roce 1854 nechal vybudovat další jámu, zvanou Eleonora. Eleonora a Versuch (přejmenovaný v roce 1855 na jámu Bettina) byly po 2. světové válce sloučeny pod jeden název jako Důl Doubrava a staly se součástí Ostravsko-karvinských dolů.
Už na přelomu 19. a 20. století byly doly vybaveny moderním technickým zařízením a jáma Bettina byla druhým největším dolem v revíru.
V pozdější době byla hlavní těžní jáma dolu Doubrava nejhlubší v karvinském revíru, nejspodnější 10. patro leželo v hloubce více než 1000 metrů.

7. 5. 1985 došla na dole k tragické nehodě, při které zahynulo 25 zaměstnanců – horníků a záchranářů..

V letech 1995-2007 tvořil Důl Doubrava spolu s Dolem ČSA jeden celek nazvaný Důl Karviná. V roce 2004 nastal na Doubravě útlum těžby, v roce 2007 vyjel poslední vozík uhlí a následovalo bourání povrchových budov, které skončilo v roce 2011. Přesto však dolování zásob uhlí nekončí, je realizováno z blízkého Dolu ČSA.

Zdroj fotek: http://podzemi.solvayovylomy.cz/histhor/lokality/okr/63.htm